Ekologická stopa
Nechci být první generací, která svým dětem říká, že nemůžou mít tak dobrý život jako my. Ať jim to řekně někdo jiný. Já udělám všechno pro to, abych nás z toho dostal."
K. R. Srindhar, indicko-americký vynálezce palivového článku a zakladatel Bloom Energy
(in Friedman. T.L. Horký, zploštělý a přelidněný. Praha: Academia, 2010, s. 220)
Máme jen jednu planetu. Lidská populace čítá dnes více jak 7 miliard lidí, což samo o sobě vede k vážným ekologickým problémům. Kdo je za to zodpovědný a co se dá dělat pro zajištění života na naší planetě i pro budoucí generace? Vědci vymysleli nástroj pro měření dopadů lidského způsobu života na přírodní prostředí. Nazývá se ekologická stopa. Jde o měřítko náročnosti našeho životního stylu, které je vyjádřenou množstvím hektarů pevniny a vodních ploch, které člověk potřebuje k zajištění všech svých zdrojů a k likvidaci odpadů. Mezi odpady počítáme i oxid uhličitý, případně další antropogenní skleníkové plyny.
Dnes spotřebováváme 1,5 ekvivalentu planety Země, abychom zajistili surovinové zdroje pro náš život a likvidaci našeho odpadu. to znamená, že Země dnes potřebu 1,5 roku na to, aby se zregenerovala po roce našeho využívání.
O něco později byla vyvinut vyvinuta uhlíková stopa. Uhlíková stopa vyjadřuje množství oxidu uhličitého (v tunách nebo kilogramech), které se uvolní při spalování fosilních paliv ať už za účelem vytápění, výroby elektrické energie nebo zajišťování dopravy. Množství uvolněného oxidu uhličitého přímo ovlivňuje naši ekologickou stopu. Oxid uhličitý je odpadní produkt, který vyžaduje značné množství hektarů půdy, moří a oceánů, aby byl absorbován z atmosféry. Znamená to tedy, že čím vyšší je naše uhlíková stopa, tím vyšší je i naše ekologická stopa.
V rámci toho tématu budou žáci počítat svoji individuální ekologickou stopu a zjišťovat dopad na přírodní zdroje a ekosystémy. Jakmile se seznámí s dopady svého způsobu života, mohou začít hledat řešen environmentálních problémů, které jsou způsobovány překračování přirozených limitů planty. Těmi řešeními by měli být věci, které lze udělat doma, v práci nebo ve škole za účelem ochrany plenty Země a zajištění života budoucím generacím.
